Mise DDR: aklimatizace (ne)začíná

„Já jedu taky na Erasmus, příští měsíc odlítám do Ameriky. Kde budeš ty?“ ptá se mě kamarádka. V duchu trochu nejistě porovnávám dobu našich cest a vypočítávám, že moje cesta zabere dokonce dvakrát déle než její let – když půjdu pěšky. Nakonec jí ale dramaticky odpovídám: „Do Východního Německa, do Drážďan!“ Následuje klasický podezíravý pohled jako u ostatních kamarádů, kteří většinou ohromně vtipně podotýkají něco o tom, že jsem si rovnou mohl dát Erasmus na Moravě, ale to že by pro mě bylo možná moc daleko. Muhahaha.




Ve výsledku je ale úplně jedno, jestli jedete sto nebo sto tisíc kilometrů daleko. Pocit toho, že vás od domova dělí kratší vzdálenost, prostě nic neulehčuje. V obou případech musíte řešit stejné množství zařizování a psychicky se připravovat na neznámé prostředí, kde budete semestr bojovat. V mém případě navíc sám, protože čeští studenti se obecně do Německa zrovna nehrnou (jejich místo sice v Drážďanech poctivě přebírají Češi na cestách do Primarku a na vánoční trhy, o tom ale až jindy). Na německých školách probíhá totiž výuka většinou v němčině, a tu jsme z poněkud záhadných důvodů ze svých rozvrhů zcela vyškrtali.




Většina spolužáků vycestovala ve skupinkách, já jako osamělý vlk, který v prvních dnech trpěl naprostým sociálním odtržením v kleci zvané kolej. Nechápejte mě ale špatně, na samotné ubytování si nemohu stěžovat, na vině jsou externí faktory před začátkem semestru. S nikým se zde neseznámíte, protože tu prostě nikdo není a svoji touhu po sociální interakci umocněnou miliardami gigabitů dojmů z nového „domova“ neukojíte ani online. Na zprovoznění internetu si totiž pár dlouhých dní počkáte. A když vám navíc první dny totálně proprší, s novým městem se neseznámíte ani fyzicky. Jedinou společnost vám tak dělá miliarda dokumentů, které dostanete po příjezdu od zahraničního oddělení univerzity – smlouvy k ubytování, povinnost ohlášení se na městském úřadě, zřízení konta v německé bance pro placení nájmu, informace k imatrikulaci. Pokud neuděláte tu nejvíc školáckou chybu co já, a sice že si zapomenete občanku (ve skeneru na bytě v Praze, kde jsem minutu před odjezdem zodpovědně dělal její požadovanou kopii), můžete tedy alespoň začít vesele zařizovat. Chuť na to ale mít stejně nebudete.

Proč jsem ale přijel skoro 3 týdny před začátkem semestru? Vybral jsem si dvoutýdenní jazykový kurz, který univerzita nabízela, a pokud vím, poskytují je erasmákům snad všude. No a zaplaťpánbůh za něj. Až tady se totiž má Mise DDR rozjela správným směrem a od té doby vážně nelituju, že jsem na zimní semestr vyjel.


Matěj Beránek
Student navazujícího magisterského oboru Elektronická kultura a sémiotika na FHS UK
V rámci programu Erasmus+ se nachází na zahraničním studijním pobytu v Německu.

Komentáře

  1. Proč si neměl němčinu? Protože prostě dementní klikací závody. Když se někdo přihlásí dřív než ty, tak máš smůlu. A třeba by tě ten předmět zajímal. No jo, nestudujte na FHS, je to ztráta času bez uplatnění v životě.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat