Chvalozpěv na svíčku

Stala se nám taková nemilá věc. Dnes, při velké fujavici, vypadl na více než půl dne proud. Dnes už to není tak běžná situace, přesto to není nic, co by člověk nezvládl. S postupující tmou však začaly být běžné součásti všedního života stále těžší. Pokud bych neměl zásobu čajových svíček, pak by byly téměř nevykonatelné. Najíst se, dojít si na toaletu, přečíst pár stran oblíbené knihy. Jak moc si už člověk zvykl na výdobytky moderní techniky.

Nepropadl jsem však panice. Vodu na kávu jsem uvařil na osmi čajových svíčkách. Pak jsem vytáhl už dávno schovaný zahradní grill a upekl si buřt, který jsem chtěl uvařit na pivě na své elektrické plotýnce. Zbytek svého skvělého vařiče jsem použil jako lampičku pro čtení a zároveň jako topení, neboť i to mám běžně na elektřinu.

Po pár hodinách a několika menších výpadcích tak píšu tyto řádky. Úspěšně jsem tuto „katastrofu“ přežil. Přiměla mě ale zamyslet se, jak moc jsme odkázáni na instituce, kterým bezvýhradně věříme, že nám obstarají to, co potřebujeme. Teplo a světlo. Tyto dvě naprosto základní složky našich životů se nám zdají samozřejmé. Ne vždy tomu tak bylo. Jak důležité mi teď přišlo světlo těch několika málo svíček. Jak moc by můj život ovlivnilo, pokud bych byl odkázán jen na ně. Jaké to asi muselo být, před pěti sty lety, kdy svíce byly stále ještě vzácným zbožím. A k čemu by vlastně vůbec byly? Co dělat vzhůru, když je venku tma a zima?

 Číst. Právě svíčka umožnila člověku vzít večer do ruky knihu a trávit čas ve společnosti knihy. Svíčka mu umožnila přemýšlet o věcech, které četl. Právě malá svíčka umožnila mnoha lidem překonat sama sebe a dala jim výhodu vzdělání. Dnes si těžko uvědomujeme, jak musely na člověka působit zimní, zkracující se dny bez topení a elektrického osvětlení. Díky svíčce je však mohl trávit smysluplně. Na mysl mi proto přichází ono biblické:

To Světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. (Jan 2:5)

A třeba i dávného čtenáře Bible při těchto Janových slovech napadlo, že to světlo, o kterém se v Bibli mluví, onen Logos, znamená zároveň i Slovo. Slovo, které měl před sebou. Slovo, Světlo, Život.