Važ si své koleje aneb Jak si najít ubytování v Japonsku

„Zážitky nemusí být dobré, hlavně, že jsou intenzivní...“ Asi jediný přístup, jak dočista neztratit hlavu při hledání ubytování v Japonsku. Není to totiž žádný med. Jakožto cizinec přijíždějící na krátkou dobu totiž čelíte mnohým strázním:

1. Nemáte vysoký korporátní plat, takže si nemůžete dovolit drahý expatský byt, na který se často nevztahují níže uvedené problémy.
2. Chcete byt na rok či jen na půl roku, ne na dva roky, které jsou standardní dobou nájemní smlouvy.
3. Jste cizinec, jste tedy nedůvěryhodný pro většinu majitelů.
4. Jste cizinec bez pracovní smlouvy, takže vám nejde „vypapírovat“ státní byt.
5. Jste cizinec bez kontaktů, takže nemáte ručitele japonské národnosti, kterého většina majitelů vyžaduje. (Univerzity mívají různé typy pojištění či smluv s lokálními realitními kancelářemi, takže se za vás občas může zaručit vaše instituce.)
6. Měli jste ten nešťastný nápad, že jste se rozhodli spolubydlet s někým, kdo není váš manžel či manželka (to bývá problém u ručení institucí, pokud všichni nestudujete na té stejné).

………………………………..

Alexandra Lichá: Proč jet studovat (bádat) do Kansai?

………………………………..

Ceny pozemků jsou drahé, takže se občas žene do výšky, malý věžák u vlakové trati, Tennoji, Ósaka.

Pronajímání bytu se děje prakticky výhradně přes realitní kancelář – často jsou stejné byty v nabídce u různých kanceláří. „Realiťák“ samozřejmě neumí anglicky, nebo jen symbolicky, a jak moc se bude snažit se s vámi dohodnout rukama nohama a Google Překladačem, záleží na něm. Japonsky hovořící kolega japanolog pomůže, ale příliš nezvýší vaši kredibilitu, ideální je přesvědčit nějakého kolegu Japonce. Všichni se pak cítí lépe a vaše šance najít bydlení raketově stoupají. Realitka také předem vyfiltruje majitele, kteří by cizinci byt rozhodně nepronajali, chtějí jenom jednoho svobodného člověka, nechtějí studenty, nechtějí v bytě muže apod.

Ne všechny domy tu září novotou nebo pohlednicovou tradičností, Chuo-ku, Kóbe.

Takový inzerát na byt má různé kolonky na poplatky:

• měsíční nájem (ale ten, jak časem zjistíte, platí pro periodu dvou let, pokud chcete byt na dobu kratší, platíte penále ve výši měsíce až dvou nájmu)
• provize pro realitní kancelář
• provize pro majitele
• divná záloha pro ručitelskou firmu
• pojištění proti přírodním katastrofám
• poplatek za úklid veřejných prostor (pokud je to jednotka v „luxusnějším“ bytovém domě)

Zálohy na energie se platí podle spotřeby. Některé ty poplatky vyskáčou až při hovoru s „realiťákem“, takže z celkem optimistických 40 000 JPY nahoře v kolonce měsíční nájem je po sečtení a rozpočítání najednou klidně dvojnásobek. A to ve chvíli, kdy se vámi jako cizincem někdo chce vůbec zabývat a nezešílíte z toho, že všichni mají na všechno dost času.

Možností druhou je poohlédnout se po různých mládežnických centrech (různé Youth Centers), centrech pomáhajících cizincům (v Kóbe funguje např. Kobe International Community Center), dlouhodobých hostelových pronájmech apod. Sleva za dlouhodobý pronájem hostelu se občas vyplatí – pokud přeci jen seženete byt, zjistíte, že sice máte kuchyňskou linku a dřez, ale sporák, ledničku a postel by pohledal. (K nezaplacení se pak ukáže síť second-hand obchodů HardOFF a různé FB skupiny jako „Kobe Sayonara Sale“.)

Výhled na noční Kóbe z okna bytu v mládežnickém centru, ani po dvou měsících se neokoukal.

Dobrou zprávou je, že tímhle martyriem si projde jen ten, kdo v Japonsku nedostane nebo nechce kolej (třeba dělá terénní výzkum a/nebo vyjel na free mover). Vyjíždíte-li přes bilaterální dohodu na studium, nabídnou vám kolej. Važte si jí (i když je nepohodlně daleko od univerzity).

Alexandra Lichá

studentka doktorského oboru Integrální studium člověka – obecná antropologie na FHS UK

V rámci programu Free Mover se nachází na zahraničním studijním pobytu v Japonsku.