Příspěvky

Existenciální obavy v květináči

Začátkem června jsme se přestěhovali do nového bytu, který má na balkoně obrovské květináče. V nich byla z větší části slušně vzrostlá plevelová džunglička a zpoza džungličky krásný výhled na kus Prahy. Štědrá plocha oněch květináčů mě naprosto nadchla. Přestože můj zahradnický talent vždycky přežil jedině nějaký sukulent, co ho nakonec stejně vyhrabala kočka, džungličku jsem vyplela a odvážně nakoupila solidní množství bylin okrasných i jedlých. Třeba se něco chytí, v nejhorším to chcípne. Po d…
...

Jiné Jinonice

Chodby zde v Jinonicích se najednou zdály být mnohem temnější. Je to vlastně paradoxní, protože světlo jimi nyní prostupovalo víc než kdykoli dřív, tudíž tomu bylo ve skutečnosti přesně naopak. I přes to ale tyto známé prostory náhle působily cize a chladně, ačkoli nám všem kdysi byly dův…
...

Jinonický habitus ve Vokovicích aneb Proč se těším na říjen

Nesnáším stěhování.
Nic mě nedokáže rozhodit víc než představa toho, že bych se musela odstěhovat ze svého útulného bytečku v srdci Vinohrad někam do nového místa, i kdyby se jednalo o dům mých snů se dvěma umyvadly, kuchyňským ostrůvkem a instagramně-snídaňovým balkónem. Píšu o tom a cítí…
...

Na co myslím, když myslím na George Floyda

Rasismus = diskriminace na základě barvy kůže. Není to ale jediná diskriminace. Určitě všichni známe někoho, kdo řekne: „S tímhle se bavit nebudu, to je pod moji úroveň.“ – a myslí tím třeba dělníka z východní Evropy, který si k nám přijel vydělat, nebo pokladní v supermarketu. Často jsme…
...

8 minut a 46 sekund

8 minut a 46 sekund. Tak dlouho klečeli američtí rasističtí policisté na Georgovi Floydovi, zatímco ho zabíjeli při zatýkání za podezření, že chtěl možná schválně zaplatit možná padělanou bankovkou. This is America, ozývá se nám v hlavách. V tak velké zemi plné zbraní holt občas někdo pře…
...

I Have a Dream

Průměrný lidský život je jako úsečka rozdělená na přibližně dvě miliardy nepatrných částí a každá z nich odpovídá jedné prožité vteřině. V průběhu času se tedy jedna za druhou stejně jako kapky deště nenávratně vpíjejí do oceánu minulosti a stávají se neoddělitelnou součástí dějin. Pro je…
...

Jistý návrat k nejisté budoucnosti

První dny a následně i týdny po uzavření přednáškových místností představovaly pro mnohé z nás počátek zásadních změn. Přechod k distanční výuce vyžadoval obrovský krok do neznámého a poněkud nepřátelského prostředí, a to jak pro studenty, tak pro vyučující. Hodinu v lavici z ničeho nic …
...

Je v pořádku, když to nezvládáte

Už skoro dva týdny sedím sama zavřená ve svém malém studentském bytě. Za tu dobu jsem si přečetla sto plus jeden článek o tom, že pandemie a karanténa a zavřené školy jsou skvělá příležitost, jak se konečně naučit efektivně pracovat online. Máme Moodle, máme Skype, máme Teams... Můžeme pr…
...

Jak se spřátelit s filosofií

Koronavirové „prázdniny“ nejsou prázdné a naše dny jakožto studentů se začínají zaplňovat úkoly a on-line přednáškami. Ty nám pomáhají udržovat běžnou denní rutinu, dnes tak důležitou pro zachování zdravého rozumu. Přesto ale máme víc času než v běžné školní týdny. Ušetříme minimálně ten…
...

Příležitost jménem korona

Přišlo to rychleji, než jsme čekali. Pár zpráv v lednu, Číňani to zas vymňoukli, ha ha, ještě že se nás to netýká. O pár špatných vtipů později už to šlo ráz na ráz. Itálie, Francie, Rakousko, divadla, školy, restaurace, obchody. Nikdy jsme nic podobného nezažili. Černý humor se pomalu př…
...