Záře svic je dnes mnohem intenzivnější. Nesvítí totiž jen
další svíčka. Před třemi dny, 21. prosince 2017 v 17 hodin a 28 minut, došlo k mytologické smrti Slunce. Severní pól se odklonil od kolmice na
rovinu zemské dráhy ve směru od Slunce o 23,4°. Zní to velmi složitě. Možná
proto staré mytologie prohlašovaly tento okamžik jednoduše za smrt Slunce. Po
tři dny pak zůstává v této poloze smrti, aby se úsvitem 25. prosince začalo znovu
rodit. Od této chvíle se dny stávají opět delší. Celá Země svým nachýlením opět
směřuje naší hemisférou ke Slunci. Strach,
že zmizí navždy, můžeme pro tentokrát odložit.
 |
| zdroj obrázku: http://www.churchstagedesignideas.com/advent-wreath/ |
Dnes tak zapalujeme dvě svíčky najednou. Čtvrtá
fialová představuje Lásku. Pokud bychom totiž stále čekali na znovuzrození,
Láska by byla to poslední, co by nám v těch nejtěžších dnech zůstalo.
Letos však společně s Láskou přichází i samo Světlo, v křesťanské
tradici Vykupitel. Ten je totiž symbolizován onou pátou a poslední svící. Ta má
tradičně bílou barvu. Snad inspirovanou bílou holubicí. Vkládá se do středu
věnce. Do věnce jako symbolu světa a člověka. Svět i člověka tak tvoří Naděje,
Mír (Láska), Přátelství (Radost) a v nitru Světlo. Až tedy dnes, po západu
Slunce zapálíte oněch pět svic, zkuste věnec samotný vidět jako obraz světa
kolem sebe i Vás samotných. Zažehněte nejen ty svíce na věnci na stole,
ale i v sobě, ve svém nitru. Budou vám pak svítit po celý další rok.
Na počátku bylo Slovo to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
V něm byl život a život byl Světlo lidí.
To Světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Přeji Vám všem tedy, aby ani to Vaše světlo temnoty
nepohltily. Svět již zachráněn je. Krásné Vánoce!
Komentáře
Okomentovat