Na Knihovnu do divadla

V rámci předzkouškového odreagování jsem se začátkem ledna chtěla vydat za nějakým kulturním vyžitím. A bylo by divu, kdyby mne v programu pražských divadel nezaujalo představení divadla Archa s názvem Knihovna Martina C. Putny: Prezidenta krále otce šéfa?

Z anotace na stránkách divadla Archa se můžete dočíst, že se nejedná o představení v pravém slova smyslu, ale o cyklus „debat na bolestná témata (…)v prostoru skutečné knihovny MCP: trochu virtuální, trochu i reálné“ (jehož první „díl“ se odehrál už v listopadu minulého roku).
A jak to tedy vypadalo? Co se týče té virtuálně-reálné knihovny, tak reálný z ní byl profesor Putna, který se svými hosty – nezávislou novinářkou Sašou Uhlovou a novinářem a historikem Martinem Gromanem diskutoval na téma prezidentské role v českém prostředí.


Na chvíli se zastavím u scénického řešení „scénické debaty“. Díky elegantnímu využití projekčního plátna se publikum i aktéři vskutku octli před rozsáhlou knihovnou profesora Putny, kde strávili celý večer rozdělený do jakýchsi „kapitol“, které představovaly několik na sebe navazujících tematických okruhů. Každou kapitolu (stejně jako v případě prvního představení) uvedl krátký úsek z filmu, tentokrát z Člověka proti zkáze. Ještě si dovolím poznamenat, že kdo profesora Putnu trochu zná z přednášek či seminářů, rozpozná neomylně v dramaturgickém řešení celého představení jeho rukopis.
Co se týče debaty samotné, oba hosté poskytli na téma nejen své názory (z nichž mimo jiné vyplynulo, že prezidenta vlastně nepotřebujeme), ale i historický či sociologický náhled na celou problematiku, způsobem tak poutavým a zajímavým, že jim publikum doslova viselo na rtech (sama se divím, že jsem si tohoto přes své zaujetí stačila všimnout). A koho snad mrzelo, že MCP diskuzi „jen“ moderoval a sám se k tématům příliš nevyjadřoval, mohl se po skončení představení přesunout do divadelního baru, kde diskuze (tentokrát i za účasti debatychtivého publika) pokračovala. A rozhodně nebyla méně přínosná.


Vřele doporučuji občas zkontrolovat program divadla a až se v něm další „díl“ cyklu objeví, ani na okamžik neváhat a investovat do vstupenek.