Volba prezidenta - Pravda v defenzivě

Když ve světě přestávají být tím hlavním předpokladem úspěchu morální hodnoty, je třeba začít dávat pozor na to, co kdo říká. Dnes bohužel nelze věřit všemu, co se lze dočíst, nebo co kdo pronese, byť je to dobrý a podmanivý řečník. I sprostá lež pak vypadá jako pravda. Pravda sama tak už dávno není „kdesi uprostřed“, jak se tak často říká.  Jak se tedy orientovat ve světě, kde se nic nezdá být jisté?

Je třeba vrátit se k základům, na kterých stojí naše společnost. Je potřeba vzpomenout si na priority občanské společnosti, jakou se snažíme být. Vzájemná slušnost, racionální jednání a respektování názoru druhého bez potřeby ponižovat či zesměšňovat druhého, to by měly být klíčové předpoklady moderní občanské společnosti. Společnosti, ve které se ctí základní lidská práva (nejen vlastních občanů), ve které se svoboda slova neplete s pomluvou a lží a ve které je člověk především občanem s právy a povinnostmi a teprve až poté příslušník národa, menšiny, náboženství či čehokoli dalšího.

Proč pravda není slyšet? Pravda je totiž tichá. Nehuláká z tribun. Nenosí vlajky a netroubí se do světa. Kde je hluk, tam není pravda. Pravda přemýšlí, a tak se nechá snadno překřičet. Pozor proto na křičící davy. Ulice našich měst jich slyšely již mnoho. Často poté také slýchaly výstřely a dunění děl.