Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit (Izajáš 42, 16)

Trochu biblicky začínám dnešní článek určený především pro prváky, ale i ostatní studenty. Chtěl bych promluvit o něčem, na čem naše škola stavěla už kdysi při svém vzniku. Tento koncept do dnešních dnů fakulty nepřetrval. Je to trochu škoda, neboť vymyšlený byl dobře. Jedná se o "tutorství". Nějaké prvky z něj přesto zůstávají, byť nyní funguje čistě na dobrovolné bázi jak studenta, tak vyučujícího. O co jde?



Není to nic složitého. Během prváku byste si měli z vyučujících, které potkáte, vybrat takového, který je vám nějakým způsobem sympatický. Ať už se vám líbí jeho práce, nebo styl výuky.

Takový vyučující pro vás může udělat více, než kdokoli jiný. Oslovte jej, zeptejte se, zda by na vás měl čas. Může vám totiž pomoci projít studiem hladce bez zbytečných problémů. Orientuje se v takových problémech, které už řešili stovky studentů dříve.

Vyučující jsou většinou zkušení a něco už o fungování fakulty vědí. Mohou vám pomoci vybrat bakalářský překlad, případně celou bakalářskou/diplomovou práci. Sami vám ji povedou, nebo doporučí odborníka. Doporučí předměty, které by se vám mohli líbit. Dokážou vás celkově nasměrovat tak, aby vám škola byla užitečná a pomohla v tom, co si zvolíte. Navíc už za sebou mají nějakou kariéru a disponují tak zásobou kontaktů na odborníky v oboru. Jsou ale také velmi vytížení, proto se nezlobte, když prostě nebudou mít čas. Nikdy vás nenechají odejít jen tak s prázdnou. Doporučí spíše někoho, kdo bude mít více času.

Pokud si s takovým vyučujícím "padnete do oka", neznamená to, že máte vyhráno. Znamená to ale, že na cestě nejste sami a máte vždy někoho zkušenějšího, na koho se můžete obrátit. Každý vyučující má konzultační hodiny, které jsou určeny právě pro pomoc studentům se vším, co je může napadnout. Nebojte se jich, jsou tu pro vás.

A biblicky dnes také končím:
„Přijdou s pláčem a s prosbami o smilování, já je povedu. Dovedu je k potokům, jež mají vodu, cestou přímou, na níž neklopýtnou.“ (Jeremiáš 31,9)

Komentáře