Gender studies? Co to je a proč by to někdo studoval?

„Ty studuješ gender studies? A to seš jako lesba a nesnášíš chlapy? Co ty feministky furt ještě chtěj, však už ženský nikdo neznevýhodňuje, ne? Co se tam jako vlastně učíte?“

Podobná smršť otázek se na mě sesype, kdykoli se rozpovídám o svých studiích. Napadá vás nějaký jiný obor, který by vyvolával podobné kontroverze? Zeptala jsem se sebe i svých nových spolužaček a spolužáků, jakou máme motivaci pro studium tohoto oboru i jak se vypořádáváme s reakcemi okolí.

Foto: Shutterstock

Přicházející studenti/studentky se dělí na dvě větší skupiny. Jedni už genderová témata nějakou dobu sledují a souzní s idejemi feminismu, případně už mají za sebou nějaké výzkumy v tomto oboru, což je i můj případ. Druhou skupinu pak tvoří ti, kdo ve svém akademickém působení narazili na potřebu zahrnout do svých výzkumů a prací i genderovou perspektivu a zjistili, že je to téma natolik obsáhlé, že nejvhodnější k jeho pochopení bude absolvovat celý magisterský program.

Komplikace pociťujeme už ve chvíli, kdy chceme nezasvěceným lidem vysvětlit, co to gender studies vlastně je. Akademické definice jsou v reálném světě dosti nepoužitelné a na zabíhání do podrobností obvykle není prostor. Jedna ze spolužaček si s tím ale poradila elegantně: „Je to studium o společnosti, o lidech kolem nás, o tom, že lidi jsou různí a zároveň jsou si rovni. Je to hodně o feminismu a je skvělé, že my ženy tady o tom můžeme vůbec mluvit, že můžeme volit, studovat, pracovat atd., a to díky feministkám.“ Je to zkrátka interdisciplinární obor vzešlý z feminismu s velmi liberálním přístupem, který společnost jen nehodnotí, ale spíše pozoruje a zkoumá. Přináší hledisko, které mohou (a měly by) zohledňovat i ostatní sociálně zaměřené obory.

Pokud se týče reakcí okolí na námi zvolený obor, všichni se setkáváme s otázkami, na které není snadné odpovídat (ovšem ti z nás, kdo vystudovali na FHS už bakaláře, jsou na zdvižená obočí už zvyklí). Jen pro představu, takto popisují reakce svého okolí letošní prváci/prvačky:

„Většinou to nikdo nezná, tak to rovnou zjednodušeně vysvětluji. Reakce jsou různé, bohužel i mně blízcí lidé tuto problematiku kritizují…“

„Někteří skepticky, hodně lidí ale oceňuje to, že se právě tomuhle oboru chci věnovat.“ 

„Smějí se a říkají mi, abych tam už nechodila.“

Není úplně překvapivé, že na genderových studiích vládne feminismus. Co to ale vlastně znamená a jak vnímají vlastní přístup k feminismu samotní studující? Osobně vnímám feminismus jako snahu o dosažení rovnosti. Rovnosti mezi gendery, rasami i sociálními třídami. Ostatní to vidí podobně:

„Každý s mozkem a smyslem pro solidaritu je nutně stoupenec feminismu. Jakmile to jednou uvidíte a pochopíte, nejde pak už nevidět a nemyslet.“

„Ano, jsem feministka. Přirozeně si myslím, že jsme si všichni rovni.“

„Souzním s feminismem, protože si uvědomuju nerovnosti v rámci společnosti (nejen co se týče genderu) a připadá mi důležité bojovat za spravedlivější svět.“

Každý přicházíme s jiným očekáváním, s jinými názory a s jiným studijním i profesním zázemím, ale všechny nás spojuje víra, že je stále potřeba toto téma otevírat a neustále usilovat o to, aby si lidé byli rovni a žádné skupiny nebyly systematicky znevýhodňovány jen proto, že mají prsa, černou kůži nebo věří v bohy, které my zrovna neuznáváme.

Takoví jsme my, studující genderových studií – trochu bláhoví, trochu vzdorovití a těšící se na všechno, co nám následující roky studia přinesou. Pokud jste na tom podobně, nezapomeňte se na jaře na gender studies přihlásit také. Rádi vás poznáme.


Děkuji všem spolužačkám a spolužákům, které/kteří odpověděli na mé otázky a umožnili tomuto článku vzniknout.