Magisterská promoce aneb Tak už mě plácli...

Už i já to mám za sebou. Spondeo ac polliceor. Včera jsem se zavázal a slíbil. A vlastně až tady, před kolegy, učiteli, profesory a zástupci University, jsem si uvědomil zodpovědnost, kterou teď na sebe beru. Včera mi totiž ve Velké aule Carolina předali magisterský diplom.

Žezlo FHS UK

S prsty položenými na fakultním žezlu jsem slíbil, že získané znalosti použiji. Šířit pravdu, aby se jasněji skvěla její zář, jíž je udržováno blaho rodu lidského. Promoce jako konec universitní cesty? Právě naopak! To pravé snažení teprve začíná. Jako absolventi jsme na sebe vzali zodpovědnost, která je vlastně větší než kdykoli předtím. Teď už nejde o zápočty a známky, teď už jde o blaho společnosti, kterou máme zvelebovat. A tak mě ten pocit svobody a volnosti (žádné zkoušky, žádné závěrečné práce atd.) zase trochu přešel.

K čemu je totiž absolvent, který diplom strčí do šuplíku, případně se jím chlubí v rámu na zdi, a pak jen vázne v nějaké lepší nebo horší práci. Zavázali jsme se zvelebovat. I kdyby jen naše okolí. Každý podle toho, na co stačí. Ale pokusit se, na tom záleží. Tak vzhůru do toho…

Komentáře