Dnešní článek je o tom,
jak může mladý člověk vnímat postavení humanitních věd v dnešní
společnosti. Přiznám se, že k rozhovoru mě vedlo několik věcí. Především jsem
chtěl dát slovo zástupci té mladé generace Z, o které je dnes ve firmách takový
boj. Chtěl jsem si také splnit roli prostředníka a motivovat mladého člověka
k otevřenému vyjádření názoru. Vnímám také potřebu ukázat, že jsou mezi
námi lidé, kteří umí kriticky uvažovat, vnímají nutnost existence humanitních
věd v současné společnosti, a především se nebojí té mnohdy neoprávněné
kritiky z řad veřejnosti, pokud jde o genderová studia či snad o mou
milovanou sociologii. A to i přesto nebo snad právě proto, že jde o člověka
mladšího, než bude velká většina čtenářů tohoto článku.
Než vám nabídnu krátký
rozhovor se svou studentkou Terezou Slonovou (15 let) z Duchcovského gymnázia,
dovolte mi krátké vyznání. Domnívám se, že jednou z rolí učitele je vést
s žáky rozhovory na různá společenská témata. A to bez ohledu na to, jaký
předmět má zrovna vyučovat.
Z mého pohledu
absolutně neexistuje žádný důvod se např. na hodinách anglického jazyka
nepobavit o stavu současné společnosti a smyslu vzdělávání. Látka, kterou by
měl učitel odučit, se má stávat spíše vrstvou, která se procvičí, osvětlí,
ukáže, ale stále zůstává jen jakousi lehkou povrchností na pozadí toho
důležitějšího; dialogu,
kritického myšlení a ukázání intelektuálního zápalu při zodpovídání a pokládání
otázek.
To je dle mého
univerzální fenomén, který má patřit do každé hodiny. Bez ohledu na to, co je
formálně vyžadováno předpisy, různými nařízeními, metodikou, apod. Tady jde
totiž o víc. O postavení člověka v moderní společnosti…
Možná malá otázka pro ty,
kteří by snad tento přístup chtěli kritizovat. Zpravidla každý z nás během
své vzdělávací dráhy má, či měl, svého oblíbeného učitele. Nebyli to všichni,
ale vždy jen spíše v řádu jednotek. Čím se o to tito učitelé zasloužili?
Nebylo to tím, že zpravidla v tom nejlepším slova smyslu vyžadovali od
svých žáků a studentů víc než jen to, co po nich chtělo úřednické diktum?
Nejspíš bych zde své
vyznání mohl skončit a nabídnout vám náš rozhovor. Ponechávám jej bez úprav.
Snad pro to, aby byla vidět i ta živelnost a „sympatická neučesanost“,
s jakou se právě kritické myšlení rodí. Zápal mladého člověka, který má
chuť nastoupit tu nádhernou intelektuální pouť a podílet se na něčem, co třeba
jednou náš společný svět zlepší.
***
Vím o Tobě, že bys ráda po gymnáziu pokračovala dál na vysoké
škole studiem humanitních věd. Nejspíše by šlo o sociologii nebo genderová
studia. Můžeš, prosím, více přiblížit svoji motivaci ke studiu těchto oborů?
Těžko se mi věří, že se někdo zajímá o názory studentky,
jako jsem já. Jak jsem psala ve své poslední slohové práci, málokdo
z kantorů, ale i z dospělých obecně, má zájem vyslechnout si náš
názor. Většinou předpokládají, že do problematiky, jakožto puberťáci, nejsme
schopni nahlédnout. Já si přitom myslím, že mnohdy můžeme přijít
s neotřelými nápady. Máme kritický způsob uvažování a naše upřímnost může
být v lecčem přínosná.
Ke studiu humanitních oborů mě motivuje především touha
nenechat se strhnout společností. Vnímám to jako svou přirozenost, zůstávat
v obraze společenského dění a zachovávat si určitou nezaujatost. Studium
sociologie mi nabízí nahlédnutí do spletitých mezilidských vztahů a poskytuje
mi vysvětlení mnoha jevů, které se ve společnosti vyskytují. Přičemž je možno
se povznést nad vlastní osobu a objektivně se zařadit do tak komplexního celku,
jakým společnost beze sporu je.
Sociologii beru jako vědu, která mi toho může hodně dát a
genderová studia taktéž. Pohlaví nás jako lidské bytosti definuje více, než
jsme často ochotni připustit a navzdory tomu, že je to jeden ze základních
organizačních principů lidské společnosti, málokdo zná skutečný význam pojmů,
které jsou s genderem spojeny. Feminismus s jeho aspekty, lidská sexualita
a mnoho dalších témat, s nimiž je obor úzce spjat, stále nesou pejorativní
nádech.
Věřím, že studium mi pomůže získat přehled o historickém
kontextu postavení žen a mužů ve společnosti a umožní mi zabývat se i
praktickými otázkami, které se problematiky týkají. S pomocí těchto
znalostí využiji možnosti, že mohu zvednout svůj hlas a mluvit. Získám tím i
kompetenci, abych dodávala sílu ostatním, kteří budou moci udělat totéž.
Zkus si vybrat jeden z těch svých oblíbených oborů a přiblížit
nám, v čem ty jako gymnaziální studentka vidíš přinos oboru pro současnou
společnost. Proč by se lidé měli tím oborem zabývat, a čím vlastně podle Tebe
může přispět v současném vědění?
Genderová problematika zasahuje do našich životů dnes a
denně. Je to více než jen historie feministických teorií, týká se rovných
pracovních příležitostí (a to nejen žen a mužů, ale i příslušníků jiné
etnicity, sexuality nebo hendikepovaných), což je pilířem spravedlivé
společnosti.
Jak jsem říkala, podobné pojmy mají ofenzivní podtext.
Gender a sexualita jsou pojmy, o nichž se na školách (ale i v běžném
životě) téměř nemluví. Přičemž obojí je nedílnou součástí každého z nás.
Pokud chce člověk poznávat své okolí, musí nejdříve poznat sám sebe. Jedná se
tedy i o vzdělávání ve společenských vědách obecně. Naučit (nejen) mladé lidi
vyslechnout názor druhého, přijmout jej a rozumně ho prodiskutovat. Pokud budou
lidé znalí společenskovědních oborů, napomůže jim to k pochopení jemných
nuancí společnosti a ta může ještě více prosperovat.
Určitě nejsem sám, který jsem zaznamenal u některých lidí určitou
nevoli vůči humanitně zaměřeným fakultám nebo oborům. Vyčítají jim jejich
neužitečnost a nízkou uplatnitelnost na trhu práce. Nebudeme tu vytvářet nějaké
distopické vize o tom, jak by se společnost "měla", kdyby takové
obory neexistovaly (a že to tak bohužel v minulosti bylo!), tak Tě požádám o
"obranu společenských věd". Proč jsou podle Tebe důležité?
Na společenské vědy se útočí z mnoha stran. Dle mého
názoru je to dáno tím, že si každý myslí, že jim rozumí. Každý totiž
žije ve společnosti. Stejně tak ale na každého působí gravitace. I přes to se
však málokdo naváží do fyziky a technických oborů obecně. Když se totiž řekne
slovo „gravitace“, většina si vybaví například gravitační zákon. Jakmile však
na stejném místě vyslovíte pojem „politika“, každý má svůj neotřelý názor a je
ochoten vám jej sdělit. Na tom však není nic špatného.
Na společenských vědách je úžasné právě to, že vyvolávají
diskuzi, čímž se posouvají dál… Avšak zatímco u gravitačního zákona je snadné
člověka opravit, pokud se zmýlí, nelze totéž udělat, pokud má někdo mylnou
představu o činech politika… Variabilita humanitních věd umožňuje každému se
projevit. Mnozí si však pletou pojmy „vlastní názor“ a „pravda“. V takovém
případě je tedy velice snadné prohlásit, že si ve společenských vědách může
každý říkat, co se mu zlíbí. Společnost nelze přesně definovat především pro
její rozmanitost. To však neznamená, že cokoliv, co o ní řeknete, je fakt.
Stejně tak jako potřebujeme odborníky na
elektroinženýrství, potřebujeme i odborníky na společnost. Díky nim můžeme
předpokládat určité jevy a vyvarovat se jim, poučit se z chyb minulých a
posunout se dále. Oprostit se od osobních zájmů a upozadit je ve prospěch
společnosti, jíž umožníme růst a rozvíjet se. Jak jinak vyřešit problémy ve
společnosti, jakým je například domácí násilí, než pomocí společenskovědních
disciplín a odborníků?
Pokud máš ještě něco na srdci, poděl se se svými možnými budoucími
studenty. A děkuju za rozhovor.
Možnosti jsou prakticky neomezené a stále máme co
objevovat. Díky analytikům a studiím zjišťujeme, jak fungujeme a kam spějeme.
Nakonec tedy můžeme lidstvo i empiricky zachytit. O lidském mozku toho víme tak
málo. Obor společenských věd bude uplatnitelným, dokud nebudeme o lidech vědět
absolutně vše a až i to poznáme, je možné, že se octneme znovu na začátku…
Komentáře
Okomentovat