Jak se spřátelit s filosofií

Koronavirové „prázdniny“ nejsou prázdné a naše dny jakožto studentů se začínají zaplňovat úkoly a on-line přednáškami. Ty nám pomáhají udržovat běžnou denní rutinu, dnes tak důležitou pro zachování zdravého rozumu. Přesto ale máme víc času než v běžné školní týdny. Ušetříme minimálně ten čas, co jinak strávíme cestou do školy. A tak se můžeme obracet ke knihám a seznamovat se s něčím novým. Třeba s filosofií.


„Pokud tomu vůbec nerozumíte, je to naprosto v pořádku,“ zaznělo na jednom z prvních filosofických seminářů, které jsem na FHS absolvovala. Tuším, že se to týkalo nějakého Aristotelova spisu. Byla to ale hlavně jedna z vět, jež ve mně probudily pozitivní vztah k filosofii nebo lépe řečeno odvahu se jí věnovat.

„Nemám na to hlavu, vůbec tomu nerozumím, to nezvládnu,“ ozývá se od studentů, které čeká zkouška z Úvodu do filosofie nebo SAFM, a kteří často doteď měli s filosofií žádnou nebo jen mlhavou zkušenost ze střední školy. Taková obava je naprosto pochopitelná, kdo se s filosofií ještě nesetkal a najednou stojí tváří v tvář otázce, jestli věci kolem nás existují, a záplavě slov jako areté, nús a epistémé, pravděpodobně propadne panice. Není ale důvod k obavám.

Nikdo od vás neočekává, že budete hned v prvním roce na počkání interpretovat fenomenology, to je superschopnost, jíž si mnohdy nejsou jistí ani létá kovaní filosofové. Od studentů se čeká, že budou číst, přemýšlet nad tím, co čtou, a snažit se porozumět. Může to znít nezábavně – rýpat se v textech několik staletí mrtvých lidí – ale slova těch textů zkoumají záležitosti kolem nás, stále přítomné a aktuální. Skutečně jsme, nezdá se nám to? Koho z nás tahle otázka nenapadla ráno po zvlášť živém snu? Je lhát správné, pokud lží někoho chráníme? Tyto a spoustu dalších otázek o vzniku světa, o společnosti, politice i přírodě si filosofové kladli a kladou a snaží se najít odpověď. Čtením filosofických textů tak získáváme nový pohled na všechno kolem nás.

Z té pragmatické stránky – jak na to. Ať už se vrhnete na čtení Platóna, Kanta nebo Hegela a budete se v tom topit, mám pro vás záchranný kruh, abyste mohli aspoň plavat. V pohodlí a bezpečí domova můžete využít takzvaných audiokonzerv – nahraných přednášek, které najdete v Moodle. Podle toho, co zrovna čtete, si můžete pustit přednášku z Úvodu do filosofie zabývající se tématem právě vaší knihy. Mezi mé oblíbené patří Cesty k filosofii (ty mi moc pomohly třeba s Descartem a Kantem). Na zmíněného Descarta, Kanta i obávané fenomenology můžete taky jít vybavení informacemi z Německé filosofie. To je jen malý výběr toho, co mám vyzkoušené, audiokonzervy doporučuju propátrat a najít, co sedne vám.

Dumat, poslouchat i číst (zvlášť, když Národní knihovna umožňuje teď v nouzovém stavu studentům pročítat tituly ze svých sbírek zdarma online) můžete v pohodlí postele či čtecího křesla s hrnkem kakaa v ruce. A až nám zase otevřou knihovny a knihkupectví, zkuste si sehnat Slovník filosofických pojmů současnosti, výborný pro orientaci v základních filosofických „zaklínadlech“ západní tradice i pro oživení paměti.

Pokud jsem vás ještě dost nenalákala, mám poslední radu – zkuste začít Platónem (obzvlášť doporučuji Symposion nebo kratičkou Obranu Sókrata – ta ve mně dodnes vzbuzuje při čtení silné emoce) nebo Nietzschem, oba jsou krom výtečných filosofů i skvělými literáty, takže vás čtení bude bavit. Doufám, že až zase budeme moct vystrčit nosy z domu, bude mít sofia o několik filoi víc.

Komentáře