Koronavirové „prázdniny“ nejsou prázdné a naše dny jakožto
studentů se začínají zaplňovat úkoly a on-line přednáškami. Ty nám pomáhají
udržovat běžnou denní rutinu, dnes tak důležitou pro zachování zdravého rozumu.
Přesto ale máme víc času než v běžné školní týdny. Ušetříme minimálně ten
čas, co jinak strávíme cestou do školy. A tak se můžeme obracet ke knihám a
seznamovat se s něčím novým. Třeba s filosofií.
„Pokud tomu vůbec nerozumíte, je to naprosto v pořádku,“
zaznělo na jednom z prvních filosofických seminářů, které jsem na FHS
absolvovala. Tuším, že se to týkalo nějakého Aristotelova spisu. Byla to ale
hlavně jedna z vět, jež ve mně probudily pozitivní vztah k filosofii
nebo lépe řečeno odvahu se jí věnovat.
„Nemám na to hlavu, vůbec tomu nerozumím, to nezvládnu,“
ozývá se od studentů, které čeká zkouška z Úvodu do filosofie nebo SAFM, a
kteří často doteď měli s filosofií žádnou nebo jen mlhavou zkušenost ze
střední školy. Taková obava je naprosto pochopitelná, kdo se s filosofií
ještě nesetkal a najednou stojí tváří v tvář otázce, jestli věci kolem nás
existují, a záplavě slov jako areté, nús a epistémé, pravděpodobně propadne
panice. Není ale důvod k obavám.
Nikdo od vás neočekává, že budete hned v prvním roce na
počkání interpretovat fenomenology, to je superschopnost, jíž si mnohdy nejsou
jistí ani létá kovaní filosofové. Od studentů se čeká, že budou číst, přemýšlet
nad tím, co čtou, a snažit se porozumět. Může to znít nezábavně – rýpat se v
textech několik staletí mrtvých lidí – ale slova těch textů zkoumají
záležitosti kolem nás, stále přítomné a aktuální. Skutečně jsme, nezdá se nám
to? Koho z nás tahle otázka nenapadla ráno po zvlášť živém snu? Je lhát
správné, pokud lží někoho chráníme? Tyto a spoustu dalších otázek o vzniku
světa, o společnosti, politice i přírodě si filosofové kladli a kladou a snaží
se najít odpověď. Čtením filosofických textů tak získáváme nový pohled na
všechno kolem nás.
Z té pragmatické stránky – jak na to. Ať už se vrhnete
na čtení Platóna, Kanta nebo Hegela a budete se v tom topit, mám pro vás
záchranný kruh, abyste mohli aspoň plavat. V pohodlí a bezpečí domova
můžete využít takzvaných audiokonzerv – nahraných přednášek, které najdete v Moodle. Podle
toho, co zrovna čtete, si můžete pustit přednášku z Úvodu do filosofie zabývající
se tématem právě vaší knihy. Mezi mé oblíbené patří Cesty k filosofii
(ty mi moc pomohly třeba s Descartem a Kantem). Na zmíněného Descarta,
Kanta i obávané fenomenology můžete taky jít vybavení informacemi z Německé
filosofie. To je jen malý výběr toho, co mám vyzkoušené, audiokonzervy
doporučuju propátrat a najít, co sedne vám.
Dumat, poslouchat i číst (zvlášť, když Národní knihovna umožňuje teď v nouzovém stavu studentům pročítat tituly ze
svých sbírek zdarma online) můžete v pohodlí postele či čtecího křesla s hrnkem
kakaa v ruce. A až nám zase otevřou knihovny a knihkupectví, zkuste si
sehnat Slovník filosofických pojmů současnosti, výborný pro orientaci v základních
filosofických „zaklínadlech“ západní tradice i pro oživení paměti.
Pokud jsem vás ještě dost nenalákala, mám poslední radu –
zkuste začít Platónem (obzvlášť doporučuji Symposion nebo kratičkou Obranu
Sókrata – ta ve mně dodnes vzbuzuje při čtení silné emoce) nebo Nietzschem,
oba jsou krom výtečných filosofů i skvělými literáty, takže vás čtení bude bavit.
Doufám, že až zase budeme moct vystrčit nosy z domu, bude mít sofia
o několik filoi víc.
Komentáře
Okomentovat