Už je tu znovu. Čas nejdelších a nejtemnějších nocí. Znovu
se budíme ještě dříve než vyjde slunce a usínáme v temnotách. Tyto čtyři
předvánoční týdny rezonují i v našich myslích. Možná právě proto naši
předci vynašli symbolický nástroj, který nám má v tuto těžkou dobu
pomoci. Čtyři postupně zapálené svíce nemají pouze prosvětlovat noc. Mají nám
připomínat poselství, které je v nich zakleto. Neboť „To světlo svítí ve tmě, ale tma ho nepohltila.“ Rád bych se tedy
zastavil u každé z těchto svíček a zkusil se s Vámi podělit o mé
nazírání na význam těchto symbolů.
I já jsem včera zažínal první, tradičně fialovou, svíci
našeho adventního věnce. V našem společném duchovním prostředí – prostředí
křesťanské tradice – připomíná tato první svíce proroky, kteří zvěstují příchod
Krista. Symbolizuje tak, že konec temnot je již blízko. Byť temnota vrcholí,
přesto přináší naději, že nebude mít dosti sil, aby vytrvala.
Samozřejmě – temnota tu neznamená pouze absenci slunečního
svitu. Nikoli. Jedná se o všechnu temnotu kolem nás, byť pro každého z nás
má to slovo jiný význam. První adventní svíce je tak nadějí, že byť dnes nemusí
být dobře, konec strádání již započal.
A tak vytrvejme. Přestože nás trápí mnohé problémy různého
charakteru, pamatujme na světlo této první adventní svíce. Třeba nám připomene,
že naději stačí objevit v sobě.
...............................
...............................
...............................
...............................
...............................
Komentáře
Okomentovat