První adventní zastavení

Už je tu znovu. Čas nejdelších a nejtemnějších nocí. Znovu se budíme ještě dříve než vyjde slunce a usínáme v temnotách. Tyto čtyři předvánoční týdny rezonují i v našich myslích. Možná právě proto naši předci vynašli symbolický nástroj, který nám má v tuto těžkou dobu pomoci. Čtyři postupně zapálené svíce nemají pouze prosvětlovat noc. Mají nám připomínat poselství, které je v nich zakleto. Neboť „To světlo svítí ve tmě, ale tma ho nepohltila.“ Rád bych se tedy zastavil u každé z těchto svíček a zkusil se s Vámi podělit o mé nazírání na význam těchto symbolů.

svíčka, Advent, Vánoce

I já jsem včera zažínal první, tradičně fialovou, svíci našeho adventního věnce. V našem společném duchovním prostředí – prostředí křesťanské tradice – připomíná tato první svíce proroky, kteří zvěstují příchod Krista. Symbolizuje tak, že konec temnot je již blízko. Byť temnota vrcholí, přesto přináší naději, že nebude mít dosti sil, aby vytrvala.

Samozřejmě – temnota tu neznamená pouze absenci slunečního svitu. Nikoli. Jedná se o všechnu temnotu kolem nás, byť pro každého z nás má to slovo jiný význam. První adventní svíce je tak nadějí, že byť dnes nemusí být dobře, konec strádání již započal.


A tak vytrvejme. Přestože nás trápí mnohé problémy různého charakteru, pamatujme na světlo této první adventní svíce. Třeba nám připomene, že naději stačí objevit v sobě.



...............................
...............................
...............................

Komentáře